CZECHOWICZ, Boguslaw. „… aby národové naši ještě toho dočěkali, abychom Čechové, Moravané a Slezáci byli…”. Elity polityczne Królestwa Czeskiego wobec Śląska i Ślązaków w pierwszej połowie XVI wieku. Historie. Otázky. Problémy. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, roč. 11, č. 2, s. 100-112. ISSN 1804-1132. 2019.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název „… aby národové naši ještě toho dočěkali, abychom Čechové, Moravané a Slezáci byli…”. Elity polityczne Królestwa Czeskiego wobec Śląska i Ślązaków w pierwszej połowie XVI wieku
Název česky „… aby národové naši ještě toho dočěkali, abychom Čechové, Moravané a Slezáci byli…”. Politické elity Českého království ve vztahu k Slezsku a Slezanům v první polovině 16. století
Název anglicky „…may our nations see it pass that we be Czechs, Moravians and Silesians…”. Political elites of the Kingdom of Bohemia in relation to Silesia and the Silesians in the first half of the 16th century
Autoři CZECHOWICZ, Boguslaw (616 Polsko, garant, domácí).
Vydání Historie. Otázky. Problémy, Praha, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2019, 1804-1132.
Další údaje
Originální jazyk polština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 60101 History
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Kód RIV RIV/47813059:19240/19:A0000649
Organizační jednotka Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě
Klíčová slova česky Koruna Království českého; Čechy; Slezsko; stavovská monarchie; centralismus; separatismus
Klíčová slova anglicky Crown of the Kingdom of Bohemia; Bohemia; Silesia; Estates monarchy; centralism; separatism
Štítky ÚHV
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnil: prof. PhDr. Boguslaw Czechowicz, Dr., učo 54877. Změněno: 14. 10. 2020 11:13.
Anotace
W artykule ukazano pewne stałe tendencje stosunku czeskich elity politycznych do Śląska. Jedną z nich było dbanie o integralność Korony Czeskiej, zwłaszcza w dobie niemal trwałej nieobecności królów w państwie po 1490 roku. Czescy magnaci mieli jednak w polu widzenia także własny interes, a Śląsk był dla nich głównie obszarem spekulacji majątkowych. Instrumentalnie też traktowali śląskich książąt, z jednej strony starając się ograniczać ich pozycję, z drugiej – szukając ich wsparcia w realizacji swoich partykularnych celów (np. matrymonialnych). Nie byli jednak w stanie zdominować życia politycznego Śląska w takim stopniu, jak w przypadku Moraw czy Łużyc. Ważnym elementem „protokołu rozbieżności” pozostawała też odmienna nad Wełtawą i nad Odrą interpretacja sposobu kreowania monarchy (elekcyjnej czy dziedzicznej). Dała ona o sobie znać w latach 1526-1527. Czeska elekcja Ferdynanda I była ostatnią, która – dokonana bez udziału Ślązaków – budziła nad Odrą wyraźne kontrowersje. Ferdynand umiał wszakże doskonale wykorzystać swoją pozycję ponad stanami i ponad krajami koronnymi.
Anotace česky
Článek ukazuje některé stálé tendence v postoji české politické elity ke Slezsku. Jednou z nich byla snaha udržet integritu České koruny, zejména v době téměř trvalé absence králů v zemi po roce 1490. Čeští páni však měli také své vlastní zájmy a Slezsko pro ně bylo hlavně prostorem pro obchod s panstvími. Rovněž se slezskými knížaty zacházeli instrumentálně: na jedné straně se snažili omezit jejích postavení, na druhé straně hledali jejích podporu při dosahování svých cílů (např. sňatkových). Nedokázali však ovládnout politický život Slezska, na rozdíl od Moravy nebo Lužice. Důležitou roli hrála také odlišná interpretace „pražského“ a „vratislavského“ způsobu, jakým byl kreován panovník (volitelný nebo dědičný). Ukázalo se to v letech 1526-1527. Česká volba Ferdinanda I. byla poslední, která – uskutečněná bez účasti Slezanů – vzbudila nad Odrou jasný odpor. Ferdinand ostatně dokázal dokonale využít své postavení nad stavy a korunními zeměmi.
Anotace anglicky
The paper deals with some inherited traits in the relationship between the bureaucratic elite of the Kingdom of Bohemia and Silesia. One of the tendencies was an emphasis on preserving the integrity of the Crown of the Kingdom of Bohemia, especially at the time of almost permanent absence of kings from the country (this mainly concerns the governments of both Jagiellonian kings). However, the nobles of Bohemia also looked after their own interests, and Silesia was for them a space where they engaged in property speculation. They also approached the Silesian princes expediently. On the one hand, they tried to limit their power positions; on the other, they endeavoured to enlist their support in order to attain their particular objectives. But they did not succeed in dominating political life in Silesia to the extent they had succeeded in the case of Moravia and the two Lusatias.
VytisknoutZobrazeno: 29. 3. 2024 06:00