You are currently viewing the whole syllabus; go back to default view.
The speed of loading and viewing the syllabus may be slower when showing a large amount of content.
Nepřehlédněte
Základní informace, tipy ke studiu, literatura, studijní opora
1. Průvodní list a organizace kurzu
Cíl výuky:
Kurs seznamuje s literaturou v intermediální perspektivě v blocích věnovaných postupně otázkám intermediality a spojení literatury a hudby, filmu a výtvarného umění.
Osnova:
1. Intermedialita
2. Literatura a hudba
3. Literatura a hudba v intermediálním vztahu
4. Vztah hudby a jazyka. Vztah řeči a hudby. Hudba a mytologie
5. Vztah hudby a literatury u starověkých blízkovýchodních národů a ve starém Řecku. Křesťanský liturgický zpěv. Duchovní písně a hry. Umělá světská tvorba
6. Vznik vícehlasu. Literatura a hudba v ars antiqua a ars nova. Literatura a hudba v české gotice a husitství. Literatura a hudba v renesanci, v období zaalpského humanismu a reformace. Slohová syntéza. Literatura a hudba v českých zemích v 16. století
7. Vztah hudby a literatury v období baroka, klasicismu a romantismu
8. Literatura a výtvarné umění - úvod a základní pojmy
9. Vývoj starověkého umění a jeho reflexe v literární tvorbě
10. Vývoj středověkého umění a jeho reflexe literární tvorbě
11. Vývoj renesančního umění a jeho reflexe literární tvorbě
12. Vývoj barokního výtvarného umění a jeho reflexe literární tvorbě
13. Umění klasicismu a romantismu a jeho reflexe literární tvorbě
Vyučující
Mgr. Ondřej Haničák, doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D.
Organizace kursu
Kurs je rozčleněn do 13 lekcí, které odpovídají 13 týdnům semestru. To studenty podporuje v průběžném studiu a plnění úkolů; jednotlivé tutoriály jsou přitom v rámci semestru rozloženy pravidelně a umožňují průběžné konzultace a řízení procesu učení.
Studijní opora předmětu sleduje tyto cíle:
- Formuluje v souladu se sylabem základní témata obsahu předmětu, a to tak, aby si student osvojil podstatu sdělovaného tématu prostřednictvím náležité terminologie.
- Řídí proces učení (osvojení poznatku až do úrovně komunikace poznatkem): výkladový text je doplňován různými distančními prvky, zejména osvětlujícími příklady (aplikacemi), kontrolními otázkami a úkoly, jež poznatek upevňují.
- Propojení hlavního výkladového textu a systému autoevaluačních činností v systému moodle zajistí osvojení učiva v postupných krocích.
Student je přitom ve studiu řízen a podporován nejen studijní oporou, ale i kontaktem s učitelem – ve fázi přímé výuky, při konzultacích a prostřednictvím elektronické individuální nebo skupinové komunikace.
Podmínky absolvování
Kurs je zakončen zápočtem ve formě testu.
2. Způsoby komunikace
Výuka v kombinované formě studia probíhá podle rozvrhu zveřejněného na http://bohemistika.fpf.slu.cz/?page_id=704
Kontakt na vyučujícího:
e-mail: libor. martinek@fpf.slu.cz, ondrej.hanicak@fpf.slu.cz
telefon: (+420) 553 684 421, (+420) 553 684 490
konzultační hodiny najdete na: http://bohemistika.fpf.slu.cz/?page_id=9
Komunikace s vyučujícím může probíhat buď s využitím výše uvedených kontaktních informací.Informace o změnách v rozvrhu a různá další urgentní upozornění mohou být zasílána přes hromadný e-mail v IS SU, proto prosím sledujte své školní e-mailové schránky.
3. Tipy ke studiu a literatura
Tipy ke studiu
Během samostudia budete systémem úloh a testů vedeni tak, abyste si osvojili klíčové poznatky. Účinné je provádět další evaluaci své činnosti, např těmito činnostmi:
- Zamyslete se nad formulací cíle kapitoly (či celého předmětu): :
- Dokážu zpaměti vysvětlit pojem/pojmy, který je součástí popisu cíle?
- Uvědomuji si vztahy mezi dílčími cíli?
- Chápu posloupnost cílů?
- Pokud nastanou o splnění cíle studia pochybnosti (přestože jste absolvovali sadu úloh v moodlu), vraťte se ke klíčovým pojmům.
- Pamatuji si klíčová slova?
- Znám jejich obsah?
- Umím vysvětlit definici, která obsah pojmu charakterizuje?
- Odhaluji při definování vztahy mezi pojmy?
- Užívám náležitého jazyka při definování, vysvětlování a usouvztažňování pojmů? obsahu pojmu?
- Doplňuji si znalosti o klíčových pojmech (a vztazích mezi nimi) z doporučené literatury?
Je užitečné provést revizi práce při vyplňování úkolů:
- Které z úkolů jsem dokázal splnit bez opory textu?
- Jsem schopen splněný úkol popsat, tedy zpaměti reprodukovat jeho zadání, proces řešení, výsledek a jeho zdůvodnění?
Literatura
Povinná literatura:
BORDWELL, D. – THOMPSON, K. Umění filmu. Praha: Nakladatelství Akademie múzických umění, 2011.
CHATMAN, S. Příběh a diskurs: narativní struktura v literatuře a filmu. Brno: Host, 2008.
HUTCHEON, L. Teória adaptácie. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2012.
LAHODA, V. et al. Dějiny českého výtvarného umění IV/1–2, 1890–1938. Praha 1998.
MRAVCOVÁ, M. Od Oidipa k Francouzově milence. Světová literatura ve filmu. Praha: Národní filmový archiv, 2001.
PEČMAN, R. (ed.) Hudba a literatura. Frýdek-Místek: Okresní vlastivědné muzeum, 1983.
SMOLKA, J. et al. Dějiny hudby. Praha: TOGGA, 2001.
Doporučená literatura:
ADORNO, T. W. Úvod do sociologie hudby. Praha: Filosofia, 2015.
AUJEZDSKÝ, P. Od knížky k televiznímu filmu. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2009.
BROWN, C. S. Music and literature. Hanover, London, University Press od New England, 1987.
BUBENÍČEK, P. Filmová adaptace: hledání interdisciplinárního dialogu. In: Iluminace 2010, č. 1, s. 7–21.
FUKAČ, J. O mnohoznačnosti vztahu hudba–slovo. In: Vokální hudba národů, Brno 1976, s. 55–73.
HUYGHE, R. et al. Umění a lidstvo, encyklopedie 1.–4. díl, Praha 1967–974.
JUNGMANN, S. Hudba přítelkyně. Brno: Schneider, 1997.
LÉBL, V. O mezních druzích umění. Nové cesty hudby. Praha 1960.
MACUROVÁ, A. – MAREŠ, P. Text a komunikace: jazyk v literárním díle a ve filmu. Praha: Karolinum, 1993.
MATĚJČEK, A. Dějepis umění, I–VI, Praha 1922–1936.
MATĚJČEK, A. Dějiny umění v obrysech, Praha 1948.
MATHAUSER, Z. K intersémiotické problematice uměleckých druhů. In: Uměnovědné studie V. Praha, ÚTDU ČSAV 1984, s. 67–85.
MICHELS, U. Encyklopedický atlas hudby. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000.
Music & Word. Sborník z konference Hudba a slovo. Brno 1969.
NOVÁK, R. Hudba jako inspirace poezie. Ostrava: Tilia, 2005.
PIJOAN, J. Dějiny umění 1–10, Praha 1982–1987.Distanční prvky
Ve studijních materiálech či popiscích studijních zdrojů a jiných interaktivních modulů elektronického kurzu můžete narazit na různé distanční prvky. Přehled těchto distančních prvků najdete na konci hlavního studijního textu.
1. Intermedialita
Po prostudování textu se budete orientovat v základní terminologii intermediality. Termín bude postaven do kontrastu s příbuznými pojmy intertextualita, multitextualita, hypertextualita atd.
V opoře studujeme s. 9-17.
2. Literatura a hudba
Po prostudování textu se budete orientovat v základní terminologii interdisciplinárního vztahu dvou umění – literatury a hudby,ve významných představitelích literárněvědného a muzikologického bádání a ve stěžejních příručkách (dějiny hudby, bibliografické přehledy aj.).
Zorientujete se ve vztahu literatury a hudby v různých druzích vokální či vokálně instrumentální hudby, melodramu, v přesazích do možných typů hudebně slovesné koexistence z hlediska vývoje evropské a české hudby i z hlediska žánrových a formových vidů.
V opoře studujeme s. 18-27.
3. Literatura a hudba v intermediálním vztahu
Studiem textu získáte základní vhled do problematiky intermediálního vztahu mezi dvěma uměními, a to mezi literaturou a hudbou.
Po prostudování textu budete znát:
• Základní informace z oblasti výzkumu vzájemných vztahů mezi literaturou a hudbou
• Základní rozdíly mezi komparatistickým a intermediálním přístupem ke zkoumání dané tematiky
• Příbuzné a rozdílné charakteristiky literatury a hudby
• Historický vývoj vzájemných vztahů mezi literaturou a hudbou
• Estetický, filozofický a sémiotický přístup ke zkoumání vztahů literatury a hudby
• Základní charakteristiku intermediálního konceptu umění
• Odlišné vědecké přístupy k intermedialitě
• Typologii intermediálních produktů podle I. O. Rajewskyové a W. Wolfa
• Zvuk jako společný fenomén poezie a hudby, jeho rozdílné využití v poezii a hudbě
• Tematizování hudby v poezii, vnější a vnitřní stránku motivických proměn
• Píseň jako kombinaci slovesného textu a hudební složky, příklad kombinace dvou
samostatných médií
V opoře studujeme s. 28-46.
4. Vztah hudby a jazyka. Vztah řeči a hudby. Hudba a mytologie
V této kapitole se dozvíte základní informace o vztahu mezi hudbou a jazykem, hudbou a řečí, hudbou a mytologií.
V opoře studujeme s. 47-52.
5. Vztah hudby a literatury u starověkých blízkovýchodních národů a ve starém Řecku. Křesťanský liturgický zpěv. Duchovní písně a hry. Umělá světská tvorba
Tato kapitola pojednává o počátcích vztahu evropské literatury a hudby v období středověku.
V opoře studujeme s. 53-61.
6. Vznik vícehlasu. Literatura a hudba v ars antiqua a ars nova. Literatura a hudba v české gotice a husitství. Literatura a hudba v renesanci, v období zaalpského humanismu a reformace. Slohová syntéza. Literatura a hudba v českých zemích v 16. století
Kapitola se zabývá vztahem hudby a literatury a v období polymelodického slohu. Věnuje se vzniku vícehlasu, obdobím ars antiqua, ars nova a nizozemské školy. Vztah je dále sledován v české gotice a husitství. Dále pak v renesanci, v období zaalpského humanismu a reformace, posléze v tzv. slohové syntéze. Kapitolu zakončuje vztah literatury a hudby v českých zemích v 16. století.
V opoře studujeme s. 62-72.
7. Vztah hudby a literatury v období baroka, klasicismu a romantismu
Po prostudování textů budete znát vztah slovesné a hudební složky v baroku, klasicismu a romantismu. Budete také seznámeni se základními problémy interdisciplinární problematiky hudby v literatuře.
V opoře studujeme s. 73-93.
8. Literatura a výtvarné umění – úvod a základní pojmy
V této kapitole se studenti seznámí se základními vztahy literatury a výtvarného umění, které budou probírány v následujících kapitolách. Ve stručnosti budou představeny základní typy textů, které v souvislosti s výtvarnými díly vznikaly a které měly rovněž zpětně vliv na dobovou uměleckou produkci. Pozornost bude věnována vymezení oborů, druhů a typů umělecké produkce a jejich charakteristice. Kapitola se bude věnovat také základnímu členění architektonické, sochařské a malířské produkce. Opomenuto nezůstane ani užité umění. Studentům budou představeny také základní přístupy k periodizaci a dalšímu kategorizaci výtvarných děl.
V opoře studujeme s. 94-99.
9. Vývoj starověkého umění a jeho reflexe v literární tvorbě
V následující kapitole bude věnována pozornost vývoji umění ve starověku, především v oblasti Mezopotámie, ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě. Poukážeme na první známé doklady synkreze obrazového a textové sdělení. Budeme se rovněž zaobírat prvními literárními texty, pojednávajícími o výtvarném umění. Představíme si, jaké literární předlohy umělci v daných epochách využívali. Poukážeme rovněž na reflexi starověkého umění v umělecké tvorbě mladších období.
V opoře studujeme s. 100-113.
10. Vývoj středověkého umění a jeho reflexe v literární tvorbě
V následující kapitole bude pozornost věnována vývoji umění ve středověku, především v oblasti kontinentální Evropy. Ve stručnosti bude představen vývoj stylu předrománského, románského a gotického. Budeme se rovněž zabývat soudobými literárními texty, pojednávajícími o výtvarném umění. Představíme si, jaké literární předlohy umělci v dané epoše využívali.
V opoře studujeme s. 114-128.
11. Vývoj renesančního umění a jeho reflexe v literární tvorbě
Kapitola ve stručnosti postihuje základní kontury vývoje výtvarného umění v renesančním období, především v oblasti kontinentální Evropy. Ve zkratce bude představen vývoj architektury, sochařství a plastiky. Bude se rovněž zabývat soudobými literárními texty, pojednávajícími o výtvarném umění. Stručně charakterizovány budou také užívané literární předlohy. Zabývat se budeme rovněž specifickými formami synkreze obrazu a textu, precizovanými v renesančním období. Opomenuta nebude ani charakteristika renesančních architektonických traktátů.
V opoře studujeme s. 129-138.
12. Vývoj barokního výtvarného umění a jeho reflexe v literární tvorbě
Kapitola představí vývoji výtvarného umění v barokním období, opět především v oblasti kontinentální Evropy. Ve stručnosti bude prezentován vývoj architektury, sochařství a plastiky. Bude se rovněž zabývat soudobými literárními texty, pojednávajícími o výtvarném umění. Představeny budou také užívané literární předlohy. Pozornost bude věnována rovněž kapitolám z dějin barokní knižní kultury.
V opoře studujeme s. 139-147.
13. Umění klasicismu a romantismu a jeho reflexe v literární tvorbě. Opakování
V návaznosti na předcházející kapitolu budeme dále sledovat vývoj výtvarného umění v období klasicismu a romantismu. Opět se zaměříme na architekturu, sochařství a malířství. Pozornosti neuniknou ani klíčová literární díla, která ovlivnila soudobou výtvarnou produkci.
V opoře studujeme s. 148-153.
Souhrnný opakovací test